Narodil jsem se v roce 1988 v Klatovech. K focení jsem se dostal po patnáctých narozeninách kdy jsme doma pořídili digitální fotoaparát, kterého jsem se chytil a už jsem se nepustil, přes publikaci svých fotografií na internetových serverech a nadšené čekání na jejich hodnocení jsem se dostal až k fotografování v klubech, které odstartovalo můj další zájem o fotografování. Po ukončení střední školy jsem při vysoké škole pracoval na částečný úvazek ve firmě prodávající fotovybavení a podílel jsem se na pořádání workshopů pro fotografy, to pro mě byla velmi cenná zkušenost na cestě k dalšímu fotografování.

Moje cesta vedla do klubů a na koncerty, hudba je moje srdeční záležitost, takže prací číslem jedna pro mě bylo reportážní fotografování v klubech a koncertní fotografie, jde o náročnou věc, pracujete v prostředí s minimem světla a na místě, kde se všichni ostatní baví ve svém volném čase. Neznamená to ovšem, že se fotograf nebaví. Focení po klubech a koncertech pro mě bylo jednou z nejcennějších zkušeností, naučil jsem se reagovat na rychlé změny světla, nastavovat fotoaparát okamžitě, prakticky bez přemýšlení a hlavně správně. Reportáže mě provázejí celým fotografickým životem a jsou chvíle, kdy můžu říct, že mám opravdu velké štěstí když se můžu zúčastnit s fotoaparátem projektů jako je Ples v Opeře nebo Rock for People. Každá akce má své kouzlo, které hledám a ve svých fotografiích nacházím a divákům pak zprostředkovávám.

Od fotografování reportáží jsem pak už měl velmi blízko ke svatbám. První svatbu jsem fotil v roce 2006, vystrašený a udivený z toho, jak se všechno děje rychle jsem zjistil, že mě to všechno opravdu hodně baví, chci to umět lépe a dělat častěji. Začal jsem tedy hledat na internetu a objevil jsem spoustu skvělých fotografů po celém světě, kteří mě inspirovali. Při svatebním focení se snažím mít spíše roli pozorovatele, dokumentátora, příliš nearanžovat a být tichým společníkem při chvílích, které si pak pamatujete celý život, mimo jiné i díky mým fotografiím. Je to něco, za co jsem vděčný každému páru, který mi dá důvěru. Za možnost být u toho.

Kromě výše zmíněných disciplín se věnuji i portrétům. Jednoduše protože mám rád lidi, chci poznávat nové lidi a baví mě s lidmi pracovat. Před každým fotografováním je dobré s daným člověkem chvíli posedět a probrat pár věcí, poznat se a až pak začít s prací, k portrétům mě dostala práce pro vydavatelství Mladá Fronta, kde jsem často vytvářel portréty osobností k novinovým článkům. Zjistil jsem, že focení je vždy lepší když si poslechnu rozhovor osobnosti s redaktorem. Jednoduše proto, že foceného už trochu znám, vím, jak na mě působí a vidím jeho momentální rozpoložení. Poznávat nové lidi mě baví, navíc si je ještě pak vyfotím! :-)

S postupem času jsem se začal specializovat na fotografování lidí. Reportáže, svatby, portréty, to jsou přesně témata, která mě oslovují a ohledně kterých mě určitě kontaktujte! :-)

Honza